Shrnutí myšlenek, mé postřehy, a interpretace díla Niccola Machiavelliho – Vladař, známé knihy, která měla sloužit jako příručka pro panovníka.

Úvod

Dílo Vladař bylo darem, určeným tehdejšímu vládci Florencie a také blízkému příteli Machiavelliho, Lorenzu Medicejskému. Tato knížka je někdy nazývána „kodex tyranie“, známá je také rčením „účel světí prostředky“. Machiavelli zde vysvětluje různé postupy, co se týče nabytí a udržení státní moci, leckdy odporující zdravému lidskému smýšlení. Nebojí se dopouštět se nemorálních činů, za účelem vyššího principu. Je však nutno dodat, že tato tvrzení nejsou nesmyslná. Machiavelli je vydedukoval na základě mnohaletých studií této problematiky. Nejedná se zde o neetické smýšlení, ale o snahu vybudovat silný stát s panovníkem, jenž má respekt, silnou armádu a spokojené obyvatelstvo.

Rozdělení

Vladař je jednoznačně formulován – použitý jazyk je přesný a výstižně popisující.

Kniha je rozdělena do 26ti kapitol, které se zabývají nejrůznějšími problémy vlády v knížectvích. Machiavelli se záměrně nezabývá problematikou vlády v republikách, protože se hůř udržují a také republika nebyla typická pro tehdejší městské státy.

Myšlenky díla

V jednotlivých kapitolách se Machiavelli zabývá, jakými způsoby se dá vláda získat – vlastním přičiněním, ozbrojenou silou, štěstím, lstí atd.

Dále je popisováno jak si moc udržet. U dobytých území je potřeba zajistit pořádek například tím, že panovník se usadí v dobyté zemi, může tak zničit vznikající odpor dříve a obyvatelstvo je rádo, když se se svými problémy nemusí obracet na zástupce, ale přímo na panovníka.

Autor zde také zavrhuje vládce, kteří dosáhli moci zločinem a i po získání moci, páchali na obyvatelstvu ukrutnosti.

Jedním z nejdůležitějších faktorů pro udržení vlády je vojsko – „Kde nejsou dobré zákony, tam není dobré vojsko, a tam, kde je dobré vojsko, jsou i dobré zákony.“

Machiavelli odsuzuje žoldnérské vojsko – není svorné, je nespolehlivé, hamižné a nedisciplinované. Toto tvrzení autor podkládá mnoha důkazy z jiných států, a mimojiné i z hlediska morálky vojska. Bídu Itálie podle něj způsobilo právě dlouholeté spoléhání na žoldnéřské vojsko.

Machiavelli rovněž říká, že pokud jde o dodržení slova, je panovník vázán tímto slibem, jen pokud to neohrozí jeho postavení. Zde jde etika naprosto stranou. Také povoluje vládu tvrdé ruky, ovšem jen v omezené míře. Každý, kdo poruší zákon by měl být potrestán, a naopak, kdo se vyznamená, měl by být odměněn. Není zde připuštěna shovívavost k jakémukoliv přečinu proti zákonu. Toto jednání vyvolá respekt a zároveň náklonost k vládci.

Objevují se zde i takové rady, že by panovník měl dělat neoblíbená opatření hned po získání vlády, protože je lidé rychleji zapomenou. A nejlépe je udělat v zastoupení, vinu lze případně hodit na svého zástupce. Mezi další zajímavou radu patří to, že člověk pocítí k vládci větší odpor, když přijde o majetek, než když přijde o člena své rodiny (kromě své ženy). Je zde řečeno že hlavními důvody nenávisti poddaného k vládci je ztráta majetku nebo ženy z vůle panovníka.

V poslední kapitole Machiavelli volá po sjednocení Itálie a naději vkládá právě do Lorenza Medicejského, pro něhož byla kniha sepsána.

Závěr

Podle mého názoru je toto dílo zbytečně zatracováno a hanobeno. Nevyskytují se v něm žádné prostředky nabádající k násilí, či nenávisti. Machiavelli zde používá rozum a ověřené postupy tehdejší vlády. Jedná se o chytrý soupis rad pro panovníka. Je zde přímo řečeno mnoho faktů o monarchistické vládě, které si běžně člověk neuvědomuje.

Mnoho lidí nenávidí toto dílo, kvůli „vychytralé“ politice, která se nebojí porušovat etiku, ničit nepřátelský odpor atd. Problémem je, že tato „vychytralá“ politika funguje lépe, než politika spravedlivá.

Stažení práce ve formátu pfd zde

Stažení celé knihy ve fortmátu doc

Jan Václavík

Vystudoval jsem ČVUT FIT a pracuji v Productboard jako Software engineer. Kromě toho občas přednáším o programování, baví mě cestovat do neznámých krajin, lézt po horách a občas o tom píšu na tento blog. Na Twitteru mě najdete jako @janvaclavik.