Práce na biologii z oblasti ekologie.
Tento referát se zabývá otázkami jako:
Proč všichni ekologové, politici řeší jen globální oteplování a ne ekologické problémy, které jsou opravdu aktuální a na místě?
Ekologické problémy jako katastrofy a výkyvy teplot způsobuje něco jiného. Samozřejmě stejně tak, jako je tomu u ekologických havárií, opět je na vině člověk.
Snižování entropie prostředí vede k zužování genofondu a tím i k většímu nebezpečí pro daný druh. Šlechtění a klonování podporuje monokulturu.
Jsou odpady problémem kterým se má lidstvo zabývat?
Úvod
Věci jsou málokdy takové, jak se jeví…
V dnešním světě se klade se důraz na skleníkové plyny. Řešíme problém s emisí CO2 , ale neuvědomujeme si, že na této zemi je trvalá nadvýroba kyslíku a jeho koncentrace roste, viz použitá literatura.
Jedním z problémů tvrzení o oteplování je, že nejsme schopni co je příčinou oteplování a navíc zemská ekosféra je natolik složitá a komplexní, že jen velice obtížně a s velmi malou vypovídací schopností jsme schopni modelovat důsledky změn lidské činnosti. Řada ekologů uvádí, že problémem není zvyšování teploty, ale to že se zvyšují extrémy teplot, jak je uvedeno v kapitole „Výpar vody“.
Politici si zjednodušují život tím, že uvádějí jednoduché problémy, které lidé snadno absorbují a snadno se s nimi ztotožní, protože pro ně nepředstavují okamžitou zátěž. Naproti tomu faktické problémy by pro nás představovaly faktická omezení a proto je politici ani novináři neuvádějí. Lidé se s takovými informacemi odmítají ztotožnit. Výsledkem je to, že máme na stole postavený problém s globálním oteplováním, s kterým si vědci nevědí rady a zanedbáváme faktické vážné problémy. Existuje spousta zájmových skupin, které si prosazují vlastní cíle za pomoci vhodně postavených argumentů. Ve skutečnosti kupříkladu neexistuje jednotný názor na to, jakou příčinu oteplování vlastně má.
Příkladem nevhodných politických rozhodnutí je podpora tzv. obnovitelných zdrojů energie například větrné elektrárny, solární elektrárny a do značné míry i biomasa. Odborná literatura uvádí, že výše uvedené elektrárny většinou za dobu svého života vyrobí méně energie, než kolik bylo zapotřebí na jejich výstavbu. K tomu ještě je energie z těchto zdrojů vykupována za nehorázné ceny (cca za 13Kč/KWh oproti jaderným elektrárném, kde je cena cca pod 1,50Kč/KWh). V případě biomasy jde o to že se jedná o vysoce intenzivní pěstování vyšlechtěných rychle rostoucích dřevin (monokultury), za použití chemických prostředků. Viz kapitola monokultury.
Přikládám graf, který znázorňuje potřebu plochy jednotlivých elektráren a jejich plošnou výtěžnost. Z grafu je patrné, že v poměru plocha/výtěžnost jsou na tom nejlépe jaderné elektrárny.
Náš prezident patří mezi osoby, které jsou schopny si stát poměrně tvrdě za svým názorem. A ve srovnání s ostatními politiky se neobává se tento názor předkládat i za situace, kdy je tento názor nepopulární. V mnoha věcech s ním lze nesouhlasit, ale podle mého názoru ve srovnání s ostatními politiky je jeho politika relativně ekologická.
Ke změnám počasí docházelo vždy, a bude k nim docházet i nadále. Příkladem může být pěstování vinné révy, či melounů za Karla IV.
Pokud by lidstvo chtělo udržet trvale udržitelný rozvoj, lidstvo by se muselo starat o zachování nebo zvýšení rozrůzněnosti prostředí (viz kapitola Rozrůzněnost). Bohužel lidstvo jedná přesně opačným způsobem.
Výpar vody
Na ekologoii se dá dívat z několika stránek a jedou z důležitých je energetická stránka. Jde totiž o to, že Měsíc který je vzdálen od Slunce stejně jako Země má na straně přilehlé ke Slunci teplotu okolo 110°C a na opačné straně okolo -230°C, což jsou podmínky neslučitelné s pozemským životem. Rozdíl mezi Zemí a Měsícem je existence koloběhu vody na Zemi, která tyto rozdíly snižuje na pouhých několik stupňů C.
Jednou z charakteristik vody je vysoké měrné a skupenské teplo. Znamená to že na změnu teploty vody o pár stupnů je potřeba velké množství energie. Ještě větší množství energie se vyměňuje při výparu/kondenzaci vody. Voda se odpařuje z vodních ploch, ovšem tam je její plocha omezena jen na jejich plochu. V případě zelené vegetace, především stromů, jde o to, že výparná plocha je o několik řádů vyšší (plocha listů veškeré vegetace). Tedy voda představuje výkonný prostředek pro redistribuci energie.
Jednou z „úspěšných“ činností člověka je výstavba silnic, kácení lesů, zastavováním rozsáhlých ploch. A tím dochází k omezení kapacity výparu vody a v konečném důsledku k rozšiřování pouští a v důsledku snižování redistribuce energie k nárustu klimatických extrémů. Dalším souvisejícím problémem je to, že lesy omezují pohyblivost vzduchu (podílejí se na likvidaci tornád) a zadržují už vypařenou vodu na místě, aby potom v noci mohla opět na stejném místě kondenzovat a uvolnit energii.
Pokud by se voda odpařila a vítr by ji odnesl pryč, voda by kondenzovala na jiném místě a nedošlo by v noci v místě odparu, neuvolnilo by se zpátky teplo.
Rozrůzněnost
Dalším problémem je zavádění monokultur, šlechtění a klonování, což omezuje genofond populace různých živočišných a rostlinných druhů. Toto představuje potenciál ke zhoršování stability ekosystému v důsledku toho, že různé vlivy (nemoci, klimatické procesy) mohou snadněji celý ekosystém poškodit. Takovéto zjednodušení ekosystému znamená snížení entropie a je tedy opět ukázkou toho, že i z tohoto pohledu je ekosystém opět předevšim energetickou záležitostí.
Mějme například monokulturu dobytka, která je vyšlechtěná s nejlepšími vlastnostmi, dosahuje maximálního výkonu a výnosu. Bez zásahu člověka by tento stav však nenastal – genofond by byl větší. Nyní zde nastává riziko, že napadne-li stádo nebo populaci vir, nebude se možno bránit a stádo zcela podlehne. Výsledkem jsou masakry zvířat, kde jednotlivé kusy jsou napadeny nemocemi, které by mohly vyvolat kolaps v zemědělství.
Podobný problém představuje pěstování na velkých lánech. Jelikož se jedná o citlivou kulturu, musí být použito velké množství pesticidů, herbicidů a fungicidů. Kromě toho je to problémem pro faunu daného prostoru, protože to narušuje její potravní řetězce. Také dochází k přemnožení některých druhů zvířat, například divodkých prasat.
Odpady
Rozdíl mezi odpadem a surovinou je jen otázkou koncentrace a množství. Problém odpadů opět závisí na entropii. Pokud bude rozrůzněnost vysoká, je velká pravděpodobnost, že se tam objeví organismus, který bude schopen se s daným odpadem vypořádat.
Lidská činnost vypouští do ovzduší plynné emise, zamořuje moře jedovatými látkami, ukládá do moře radioaktivní palivo, produkuje odpad na pevnině. Všechny tyto problémy jsou závažné, ale ekosféra má do značné míry prostředky, jak se s tím vypořádat, pokud jí dáme příležitost a nebudeme snižovat její entropii. To tedy vlastně znamená, že problém odpadů je spíše problém druhořadý ve srovnání s těmi výše uvedenými. Příkladem toho může být například Černobyl, kde už po dvaceti letech dochází k obnovení a rozšiřování ekosystému, díky tomu, že člověk toto prostředí teď nijak neovlivňuje.
Závěr
Toto povídání o ekologii je takové smutné, protože při pohledu na různé ekologické politické iniciativy je vidět, že lidé nemají zájem faktické ekologické problémy řešit. Namísto toho lidé řeší problémy, díky nimž mohou politici snadno sbírat politické body.
Můj návrh, jak se tyto problémy dají řešit je přestat s přílišným budováním silnic a dálnic, omezit kamiónovou dopravu – náklad vést místo toho po železnici, začít intenzivně zalesňovat, částečně omezovat monokultury na polích a klonování.
Pokud by se povedl alespoň jeden z těchto bodů, byl by to úspěch.
Použité zdroje
-
Ing. Juraj Václavík – konzultace
-
Jan Václavík: Elektrárny – Ekologie – seminární práce
-
Carl Sagan: Stíny zapomenutých předků
-
Film: The Great Global Warming Swindle
-
Jaderná bezpečnost č.4. UJI, 1991
ano ano je to pravda vse co je tu napsanéé