Darwinovy ceny aneb cena za nejkurióznější smrt

Darvinovy ceny, aneb cena za nejkuóznější smrt. Člověk si říká: „Co to je za nesmysl?“ Ale tahle věc se opravdu vyhlašuje… A některé příběhy jsou velmi pestré.

Darvinovy ceny se předávávají se in memorian (což je pochopitelné).

Je to cena za to že genofond lidské populace zbaví časti genu jakési demence. Bohužel kandidátů je prý rok od roku více.

Pro příklad nakousnu známou smrt, kdy člověk, který vydělával nemalou asi šestimístnou částku, chtěl zvítězit nad strojem – automatem na colu… Bohužel nezvítězil, zasekla se mu ruka v podavači. Byl pátek a přes víkend nikdo v práci nebyl, takže páčil a páčil až ho automat zavalil a zemřel.

Občas se člověk diví, co za lidi potká na ulici.. Většinou za to však může alkohol a tak podobně..:-) Darwinovy ceny jsou však o něčem jiném. Jedinec většinou nemusí být ani nijak posilněn, aby uskutečnil svůj ďábelský plán na sebedestrukci a popřel tak svůj pud sebezáchovy.

Je to sice smutné ale některým smrtelným případům se budete muset smát…

Omluvte špatné formátování textu, češtinu bez háčků a čárek, v některých odstavcích i slovenštinu. Neměl jsem čas to přepsat. Nicméně číst se to dá, a stojí to za to!

Část článku tvoří i ceny Stelly, což je pojmenované podle nějaké ženské co se polila kafem a vysoudila na McDonaldu nechutně moc prachů.

Darwinovy ceny

Darwinova cena je nápadem Wendy Northcutt, autorky New York Times, která vede její internetové stránky www.darwinawards.com, ověřuje jednotlivé události a rozhoduje o udělení samotné ceny. Jí sesbírané příběhy vyšly dokonce už ve třetím vydání knižně, myslím, že i v češtině.

Všechna její vyprávnění jsou přehledně rozdělena do třech kategorií:

Darwin Awards – opravdové důkazy naprosté debility a neschopnosti, končící buďto smrtí jedince nebo jeho další neschopností reprodukce.

Honorable Mentions – stejným způsobem působivé události, které ale nekončí eliminací hlavního hrdiny.

Personal Accounts – příběhy, které zasílají fanoušci a čtenáři, ale které obvykle nejsou ověřené, často ani ověřitelné.

Na internetové stránce Darwinovy ceny je v levém sloupci tzv. Randomizer, což je odkaz, který zobrazuje náhodné příběhy adeptů na cenu. Některé příběhy jsou psány velmi vtipně a člověk si při jejich čtení s úlevou oddechne při zprávě o odstranění společnosti nebezpečného individua a zaznamená rapidní nárůst inteligenčního průměru přeživší populace. Doporučuju!

Hawajský pytlák

Hawajský pytlák šplhal pod rouškou tmy na strom koa, aby z něj odřízl větev. Dřevo tohoto stromu je totiž velmi tvrdé, a proto značně ceněné. Pointa příběhu ovšem na rozdíl od kreslených seriálů nespočívá v tom, že by hrdina uřízl větev, na které stál. Pytlák se vydal jiným směrem — nařízl větev, která byla přímo nad ním. Ta upadla a zabila ho. Jeho tělo bylo nalezeno druhý den ráno, a to v zajímavé poloze stále ještě ve výšce 6 metrů na stromě.

Dement na silnici

2. místo

Pred nekolika mesíci byla arizonská dálnicní policie upozornena, ze nad jedním úsekem dálnice proletelo nízko tryskové letadlo a narazilo do skály nad dálnicí, vybuchlo a shorelo. Highway Patrol jsou muzi cinu. Ihned nasedli do sluzebních vozu a rítili se na urcené místo. Jeste pred tím upozornili na havárii kontrolory letového provozu. Tem vsak zádné letadlo nechybelo… Udané místo nasla Highway Patrol snadno. Ze skály nad dálnici se stále jeste kourilo, místo bylo dobre patrné jiz z dálky. Kdyz se muzi zákona dostali ke kráteru, který na míste zbyl, zustali stiffed, stajf cili zkoprnelí. Z doutnajícího kráteru nevycnívala zád superrychlého bojového letounu, nýbrz ohorelé zbytky kufru automobilu Chevrolet Impala! To je takové to velké hranaté auto, které jako americký taxík vystupuje ve vsech seriálech, kterými nás krmí televize Nova. Auto s petilitrovým motorem; vází kolem dvou tun. Díky citelnému císlu zjistila policie majitele, kterým byl Wile E. Coyote. A ten svým blizním, na rozdíl od pilotu, skutecne chybel. Ne vsichni ovsem byli jeho smrti prekvapení, nekterí jeho poslední jízdu zazili na vlastní oci. Podle nich se vsechno událo takto:

Díky tomu, ze armády na celém svete nejsou zrovna nejporádnejsí, dají se po nich obcas najít ruzné veci, které navíc nikdo nepostrádá. Jsou to veci mnohdy velmi bizarní. Tak se stalo, ze tito pánové nasli startovací raketu na pevné palivo JATO, která slouzí pretízeným nákladním letadlum C-130 Hercules, aby mohly vzlétnout z velmi malé plochy. Co s takovou nádhernou veci? To se preci musí vyzkouset! Taková vec nelezí na silnici kazdý den! Pánové se rozhodli a namontovali raketu na strechu Chevy Impala. To je preci solidní a pevný vuz (neco jako Volha). Raketa sama vází kolem metráku. Pro porovnání – sest techto raket zvedne sedmdesátitunového Hercula z fotbalového hriste. Ted zbývalo najít patricne dlouhý rovný úsek dálnice v arizonské pousti. Po chvíli hledání tu byl: ideálne rovný, tri míle dlouhý úsek, bez jediné zatácky. Ta byla az na konci… Co se delo pak? Pokusník nasedl do svého vozu a zapálil raketu. Místo zázehu nasli policisté snadno: asfalt na silnici chybel, kolem byl rozpustený. Maximální tah vyvine raketa po peti sekundách… V tu chvíli Chevy prekrocil rychlost 350 mil (560 km/h). Stále zrychloval. Plný tah rakety hnal auto sílenou rychlosti po dvacet az petadvacet sekund… Vlastne, hnal by ho i dále, ale byla tam ta nestastná zatácka. Ve chvíli síleného zrychlení zazíval ridic pocity pilota stíhacky F-14, který provádí soubojové obraty na rezimu plné forsáze. Po dvou a pul mílích bylo jasné, ze je rovný úsek dálnice asi trochu krátký. Ridic se rozhodl brzdit. Svedkem jeho úsilí byly zbytky pneumatik a zbytky brzd. Pak se z ridice stal pilot… Dvoutunová Impala se vznesla a raketa ji hnala proti skále. Ve výsce 38 metru do ní narazila a vyhloubila kráter metr hluboký. Z chrabrého pokusníka nasli jen pár kostí a zubu. V nalezené cásti volantu byly jeste zaryté nehty…

Dneska budu dobrej, puso

Jeden Newyorčan bažil na podzim roku 1988 po netradičním sexuálním zážitku. Vzal proto injekci s kokainem a vpíchl si ji do penisu, přímo do močové trubice. Noc byla ďábelská. I den potom. Stejně tak jako další tři dny. To už musel s nekonečnou erekcí kvůli bolestivému močení do nemocnice. Ošetřující lékaři v nemocnici mu po několika dnech kvůli gangréně museli amputovat nohy a devět prstů na rukou. Penis upadl sám. Nezemřel, ale stejně to už nerozchodí.

Jaktože dostal Darwinovu cenu když „žije“? Kdo ví, zřejmě se někdo slitoval

Čihař na lovu

Bill Padget, jeden z kanadských farmářů, se v roce 1800 rozlítil na medvědy, kteří útočili na jeho pastviny, a sestrojil na ně důmyslnou past. Na strom u potoka pověsil zašpičatěnou kládu a pod ní narafičil návnadu. Při sebemenším pohybu s návnadou kláda spadla a svou oběť přišpendlila k zemi nebo rovnou propíchla. Druhý den se šel podívat, jak jeho past funguje. Chytil zvědavého souseda.

Ve špatný okamžik na špatném místě

Poněkud nešťastně zvolil okamžik a místo činu čtyřicetiletý Američan, který potřeboval loupeží získat nějaké peníze. Nešel do banky, ale se svou brokovnicí se pokusil přepadnout obchod se zbraněmi. Loupil odpoledne, když byl obchod plnýzákazníků – držitelů zbrojního pasu. Nevšiml si policejního auta stojícího před obchodem. Po vstupu do krámu si nevšiml ani policisty, který u pokladny pil kávu a klábosil s prodavačem. Loupežník vystřelil do stropu a požádal o obsah pokladny. Prodavač, policista i někteří zákazníci střelbu opětovali.

Hurikánová party

Čtyřiadvacet mladíků se v září 1969 rozhodlo uspořádat bouřkovou oslavu na počest blížícího se hurikánu Camille. Oslavu zorganizovali přímo na pláži karibského moře. Smetla je třímetrová vlna. Přežili čtyři. Těla některých se nikdy nenašla. Další ležela několik kilometrů daleko.

Vepřová party

Tři kamarádi na dobře rozjeté pařbě dostali o půlnoci chuť na vepřové kotlety. Kuchař ale neměl maso, a tak se v opileckém nadšení rozjeli na deset kilometrů vzdálenou farmu. U cesty strhli ohradu a osvobodili prasata. Jedno z nich se jim podařilo chytit a přivázat na korbu pick-upu. Jenže prase sebou při jízdě začalo zmítat a po pár sekundách spadlo z korby. Auto plné opilců ho za sebou na laně táhlo více než kilometr, než sjelo z krajnice a několikrát se převrátilo. Přivázané prase přežilo. Nepřipoutaní opilci ne.

Teď vám to předvedu

Jeden ze středoškolských studentů se při přípravě na Hallowen rozhodl vylepšit zapůjčený kostým hraběte Drákuly. Pod tričko si dal borovicovou kůru a svým kamarádům se chystal předvést realistickou scénku se sebeprobodením. Špatně si ale vypočítal poměr tloušťky kůry k délce čepele a probodl si srdce. Jeho poslední slova byla: „Udělal jsem to doopravdy.“

Zvedni to, miláčku

Sedmačtyřicetiletý Ken Charles Barger ze Severní Karolíny se v polospánku omylem zastřelil. Když mu v noci začal zvonit mobil, zašátral rukou pod postelí, nahmátl svůj revolver, dal si ho k uchu a stiskl spoušť.

7. miesto medzi zucastnenymi ziskava…

(15 Jul 1999, Alabama, USA)

25-rocny muz zomrel na nasledky zraneni sposobenych padom z balkona na 3 poschodi. K padu doslo tak, ze dotycny sa snazil dopluvat dalej nez jeho kamarat. Chlapik zamyslal vrhnut sa dopredu, zachytit sa zabradlia a dodat tak svojim slinam potrebny moment. Avsak sa tragicky prepocital, pretoze moment jeho vlastneho tela ho vymrstil ponad zabradlie a muz tvrdo dopadol na beton 8 metrov pod balkonom.

6. miesto ziskava…

(11 August 1999, Nemecko)

42-rocny muz sa zabil pocas jazdy autom nedaleko Kaiserslauternu. Svedok, ktory jazdil v tom case za nim, uviedol, ze muz kluckoval s autom po ceste, ked sa miesto riadenia sustredil na pozorovanie ciastocneho zatmenia Slnka. Nahle prudko zrychlil a vrazil do mostneho piliera. Na ociach mal slnecne okuliare, ktore boli dost tmave, aby zatemnili vsetko navokol… okrem Slnka. (poznamka: takehoto vola som osobne videl v Zahorskej Bystrici, soferoval skodovku 105, a kedze isiel smerom od slnka, vyklonil sa z okienka, otocil hlavu dozadu a sledoval zatmenie – do dlhej tiahlej zakruty rychlostou cca 60 km za hod. HK)

O 5. miesto medzi zucastnenymi sa rozdelili:

(25 Maj 1999, Ukrajina)

Rybar v Kijeve utrpel uraz elektrickym prudom, ked chytal ryby na rieke Terebli. 43-rocny muz zapojil kable do elektrickej siete vo svojom dome a volne konce ponoril do rieky. Elektricky sok zabil ryby, ktore potom vyplavali mrtve na hladinu. Muz siel pozbierat svoj ulovok, ale neodstranil vodice, ktore boli stale pod prudom. Pri brodeni riekou si privodil rovnaku smrt, akou zahynuli aj ryby. Ironicke na tejto prihode je, ze muz chytal ryby na smutocny vecierok, ktorym si chcel pripomenut prve vyrocie umrtia svojej svokry.

a taktiez 5. miesto:

(16 August 1999, Nemecko)

Polovnika z Bad Urachu zastrelil jeho vlastny pes. 51-rocneho muza nasli mrtveho pri jeho aute v Ciernom lese (Schwarzwald). Hlaven pusky bola namierena smerom von z okna automobilu, a jeho smutny pes zavyjal vo vnutri. Predpoklada sa, ze kohutik pusky potiahol pes nahodne svojou labou. Umyselne zavinenie policia vylucila.

4. miesto za ucast ide:

(1999, Teheran, Iran)

Za podobnych okolnosti ako v predchadzajucom pripade, zomrel iransky polovnik, avsak jeho zastrelil had, ktory sa mu omotal okolo jeho pusky, ktorou dotycny pritlacal hada k zemi. Iny polovnik uviedol, ze obet menom Ali, sa snazil chytit hada ziveho, a to tak, ze ho tesne za hlavou pritlacil pazbou pusky k zemi. Avsak had sa mu okolo pusky omotal a potiahol spust, cim strelil Aliho do hlavy.

3. miesto ziskava…

(August 1999, Australia)

Uchlastat sa k smrti nemusi byt dlhotrvajuci proces. Allan, 33-rocny pocitacovy technik, dokazal svojho sutaziveho ducha pri pretekani sa v piti alkoholickych napojov. Bar v istom hoteli v Sydney vyhlasil pijansku sutaz, znamu ako „Divoky Piatok“ (Feral Friday), pri ktorej sutaziaci pocas 100-minutoveho limitu ziskavaju body, od jedneho bodu za pivo az po 8 bodov za tvrdu liehovinu. Allan zvitazil so ziskom 236 bodov, co mu vynieslo doslova a dopismena vrazednu uroven 3.53 promile alkoholu v krvi, cim, len tak mimochodom, 7-krat prekrocil australsky limit na riadenie automobilov, ktory je 0.5 promile.

Po niekolkych vyletoch do chramu nestriedmosti, cize na toaletu, sa Allan vratil na miesto cinu, kde sa chcel z opojenia vyspat, avsak zo spanku sa uz neprebral. Sudny lekar odhadol, ze po konzumacii 34 piv, 4 bourbonov a 17 panakov tequily pocas 1 hodiny a 40 minut sa uroven alkoholu v Allanovej krvi pohybovala medzi 4.1 az 4.3 promile, avsak potom, co prestal pit, Allan niekolkokrat zvracal. Cena, ktoru zaplatil Allan bola ovela vyssia, nez pokuta zodpovedajuca 13.000 US dolarom, ktore musel zaplatit hotel, za to, ze zamestnanci baru nezasiahli.

2. miesto medzi zucastnenymi ziskava…

(28 Januar 1999, Velka Britania) Crieda oviec zabila zenu tym, ze ju zhodila z utesu. Na Betty Stobbsovu, 67-rocnu farmarku, sa vrhli desiatky oviec, ked im na zadnom nosici mopedu priviezla balik sena. Ovce sa vyrutili vpred, zrazili moped, cim zhodili Betty z 30 metrov vysokeho brala do stareho kamenolomu pri Durhame v severovychodnom Anglicku. „Videl som, ako ovce obklucili moped. Dalej som uz len videl, ako Betty leti dolu svahom“, povedal reporterom sused Alan Renfry.

1. miesto zo zucastnenych ziskavaju…

(5 September 1999, Jerusalem, Izrael)

Prechod z letneho casu na standartny sposobil nedorozumenie medzi teroristickymi skupinami. Presne o 5:30 Izraelskeho casu explodovali dve koordinovane bomby v automobiloch v dvoch roznych mestach a zabili teroristov, ktori ich prevazali. Spociatku sa predpokladalo, ze bomby boli odpalene predcasne teroristami-amatermi. Dokladnejsia analyza celej udalosti ukazala, ze tri dni pred vybuchom Izrael presiel z letneho casu naspat na standartny cas, lebo chcel prisposobit tyzden Slihot, a tak umocnit modlitby pred vychodom slnka. Palestincania odmietli „zit v sionistickom case“. Dva tyzdne pred posunom casu boli bomby pripravene na uzemi kontrolovanom Palestincanmi a nastavene na letny cas. Vodici, ktori mali dopravit bomby na miesta urcenia, ale mali izraelsky, standartny cas. Vysledkom bolo, ze v case odpalenia boli auta s bombami stale na cestach, a tak si teroristi privodili predcasny nezelany odchod z tohto sveta.

A vyrocnu Darwinovu cenu pre rok 2000 ziskavaju…(22 Marec 1999, Phnom-Pen, Kambodza) Desatrocia bojov zanechali v Kambodzi mnoho nevybuchnutej municie a ineho vojenskeho materialu. Urady stale varuju obyvatelov, aby nemanipulovali s najdenymi zbranami, ale… Traja kamarati stravili vecer popijanim a vzajomnym vymyslanim si nadavok v jednej kaviarni v juhovychodnej provincii Svay Rieng. Ich druzna debata trvala niekolko hodin, kym jeden z nich nevytiahol 25-rocnu nevybuchnutu protitankovu minu, ktoru nasiel vo svojej zahrade. Hodil ju pod stol a vsetci traja zacali hrat rusku ruletu – kazdy vypil drink a potom skocil na minu. Ostatni dedincania zo strachu a zdesenia utiekli. O niekolko minut neskor sa ozvala ohlusujuca explozia, ktora troch manikov zabila. Ako uviedli noviny Kampuchea Rasmei, „Nic po nich nezostalo“.

Pitomec č. 1

Při studiu medicíny pracuji na částečný úvazek také v poradně toxikologického střediska. Je to nedávno, co volala nějaká žena, která přistihla dcerku při pojídání mravenců. S nonšalancí sobě vlastní jsem jí odvětil, že mravenci nemůžou její holčičce nijak ublížit, takže s ní do špitálu jezdit nemusí. Dáma se uklidnila a před rozloučením mi prozradila, že dala své holčičce pro jistotu vypít prostředek pro hubení mravenců. „Volejte záchranku! Okamžitě!“ zařval jsem do telefonu.

Pitomec č. 2

Je to pár let, co se jeden letištní zaměstnanec firmy Boeing rozhodl ukrást záchranný člun z Jumbo Jetu. Byl celý nadšený, když se mu jeho plán podařil a on člun donesl bez problémů domů. Nazítří se hned vydal na řeku, že si člun vyzkouší. Nafoukl jej a bezstarostně se začal projíždět po vodě. Jaké bylo ale jeho překvapení, když se nad ním zničeho nic objevil vrtulník Pobřežní stráže a žabí muži vytáhli nešťastníka do helikoptéry! Až po přistání se dozvěděl, že vrtulník pro něj vystaroval proto, že jeho člun po nafouknutí aktivoval svou tísňovou vysílačku. Samozřejmě, druhý den už dotyčný u Boeingu nepracoval.

Pitomec č. 3

Jeden muž se rozhodl vyloupit banku. Vešel do pobočky Bank of America a na papír napsal: „todle je přepadeňý. Dejte my všecky prachi do taški.“ Jenže jak tak stál ve frontě před okénkem a čekal, až bude moci svůj vzkaz podat bankovní úřednici, přepadly jej pochyby. Co když někdo viděl, jak píšu ten vzkaz? Možná už zavolal poldy a ti tady budou dřív, než já se k tomu okýnku vůbec dostanu? Zmítán nejistotou opustil raději pobočku a zamířil přes ulici k filiálce banky Wells Fargo. Zde trpělivě vystál frontu a když na něj přišla řada, podal svůj papírek dívce za přepážkou. Při pohledu na jeho pravopisné chyby se úřednice v duchu pousmála a řekla si, že lupič asi nebude patřit k nejbystřejším. Proto mu s klidem vysvětlila, že mu peníze dát nemůže, protože si podal žádost na blanketu Bank of America. Takže se musí rozhodnout – buď své požadavky napíše na papíru firmy Wells Fargo, nebo se vrátí zpět do Bank of America. „OK,“ zamumlal zmatený bandita a odešel. O pár minut ho zatknuli. Čekal ve frontě v pobočce Bank of America.

Pitomec č. 4

Automatický radar zaznamenal u jednoho projíždějícího vozu překročení povolené rychlosti a vyfotografoval auto i s poznávací značkou. Nic netušící řidič dostal o několik dní později z policejního okrsku dopis, v němž byla fotografie jeho auta a složenka na 40 dolarů. Místo placení poslal vypečený šofér policistům fotografii čtyř desetidolarovek. O několik dní později dostal z policie opět dopis. Tentokrát v něm nebyla složenka, ale jenom fotografie, na které byla masívní železná pouta. Řidič požadovanou částku odeslal okamžitě.

Pitomec č. 5

Do malého koloniálu vešel mladý muž, namířil na starého prodavače brokovnici s upilovanou hlavní a řekl si o všechny peníze z pokladny. Když mu prodavač peníze do tašky vložil, lupič zahlédl za jeho zády láhev skotské a dostal na ni chuť. Stařík však skotskou odmítl vydat s tím, že mladíkovi ještě není jednadvacet. Lupič řekl, že mu jednadvacet bylo už dávno, ale prodavač opakoval, že mu nevěří. Rozčilený mladík sáhl do kapsy pro řidičák a vrazil ho prodavači před oči. „Tady si to přečti, dědku! Mně už bude třiadvacet!“ řval na prodavače. Starý pán si pečlivě ověřil, zda bandita muví pravdu, potom sáhl za sebe a láhev whisky změnila majitele. Hned nato mladík uprchl. Prodavač okamžitě zatelefonoval na policii a oznámil jim jméno a bydliště pachatele. Lupič byl zatčen o dvě hodiny později.

Pitomec č. 6

Páreček grázlů vrazil do obchodu. Každý mával nervózně pistolí a první z nich na vyděšené prodavače hulákal: „Nikdo ani hnout!“ Když se pohnul jeho parťák, kamarád jej bez milosti zastřelil.

Pitomec č. 7 – Z Arkansasu

Jeden chlapík si chtěl lacino obstarat nějaké pití. Usoudil, že nejrychlejší bude, když velkým kamenem, který ležel pod chodníkem, rozbije výlohu obchodu s lihovinami, vezme první láhev a uteče. Jak se rozhodl, tak učinil. Zvedl šutrák a mrštil jej do výkladu. Kámen se však odrazil, pobertu udeřil do hlavy a ten v bezvědomí padnul na zem. Výloha byla totiž z plexiskla. K chlápkově smůle byla navíc celá příhoda zaznamenána videokamerou.

Pitomec č. 8 – Černá kronika Ann Arborové

Do Burger Kingu ve městě Ypsilanti v Michiganu vešel ve 12.50 hod. neznámý muž, vytáhl pistoli a žádal vydání tržby. Prodavač klidně odvětil, že bez objednávky jídla nemůže pokladnu otevřít. Lupič si tedy objednal dva koláče, ale prodavač mu oznámil, že je mu velmi líto, neboť koláče byly k snídani a už došly. Zklamaný bandita se otočil a se zlostným prásknutím dveří odešel. (Považte, i takoví lidé mají volební právo!)

V USA již kromě Darwinovy ceny udělují i cenu Stelly… (Darwinova cena je udělována tomu, kdo sejde ze světa nejoriginálnějším způsobem)

Když byl Gerald zastaven policií pro poněkud výstřední jízdu, porušující pravidla silničního provozu, rozhodl se, že než riskovat vězení za porušení podmínky, bude lepší opustit kradený vůz, který řídil, a raději prchnout pěšky. To bylo první ze dvou po sobě jdoucích mentálních selhání. Co v té chvíli proběhlo Geraldovi hlavou, není známo, ale pravděpodobně to bylo něco jako: „Policajti jsou právě teď lehce podezřívaví a ostražití… co takhle hodit si s nimi divoký běh po polích a temných uličkách, aby byli taky uřícení, zpocení, uštvaní a nasraní?“

Během následné honičky se Gerald pokusil policisty odradit od pronásledování střelbou naslepo přes rameno ze své poloautomatické devítimilimetrové zbraně Ruger. To byla druhá ukázka potenciální duševní vady: „Policajti běží za mnou. Mají zbraně. Já mám zbraň. Oni mají oči v přední části hlavy, takže na mě můžou mířit. Já nemám oči zezadu hlavy, takže budu divoce pálit za sebe a uvidíme, co se stane.“

Naneštěstí Gerald zřejmě patřil do skupiny lidí, kteří nedovedou současně žvýkat žvýkačku a chodit. Během krkolomné palby přes rameno se mu totiž podařilo střelit sebe samého do hlavy, čímž celou honičku přivedl k náhlému konci.

Padly celkem čtyři výstřely, ani jednou to nebyli policisté, kteří nakonec Geraldovu pistoli našli ležet vedle jeho těla. Gerald byl převezen do místní nemocnice, kde následujícího dne svému zranění podlehl, a tím odstranil sadu svých genů, nedostatečných v úsudku i koordinaci, z lidského genofondu.

Toto se stalo 7. března 2002 v Colorado v USA. Příběh se podařilo ověřit institucemi Colorado Springs Gazette-Telegraph a 9news.com a hlavní hrdina získal slavnou Darwinovu cenu.

Touto cenou jsou odměňováni jedinci, kteří obohatí genofond nás ostatních tím, že z něho ostraní sami sebe zvláště stupidním způsobem. A nejde o žádné nešťastné náhody, ale o případy takového fatálního selhání úsudku, že náhodnému pozorovateli nezbývá než nevěřícně kroutit hlavou nad údělem, který spravedlivý osud přichystal zaslouženému adresátovi ceny. Ta bývá až na výjimky udělována in memoriam.

Ještě jeden příběh:

Do 20m hluboké studny spadla slepice. Osmnáctiletý farmář se rozhodl, že se spustí na dno studny a slepici zachrání. Mladík utonul, zřejmě poté, co ho spodní proud vody stáhl do hloubky. Podle hlášení policie jeho sestra a dva bratři, z nichž nikdo neuměl dobře plavat, sestoupili postupně do studny a všichni se utopili. Dva starší farmáři poté přispěchali na pomoc. Oba však byli zřejmě staženi do hloubky. Později byla vylovena těla všech šesti lidí. Slepice byla jako jediná zachráněna živá.

Rychleji, naše závodnice!

1999, Illinois

Jim měl stařičkou matku, jejímuž řidičskému průkazu už vypršela platnost. Babička však nechtěla o řidičák přijít, třebaže reagovala velice pomalu a celá rodina dobře věděla, že by už řídit neměla. Jim se rozhodl, že se s ní o to nebude hádat a prostě ji odveze na přezkoušení, protože předpokládal, že maminka neprojde praktickým testem na silnici. A taky že neprošla!

Osudného dne, kdy se zkouška konala, ji vyzvedl a odvezl do školicího střediska. Byl pěkný slunný den. Když přišli na řadu, doprovodil matku zpátky do auta a pomohl jí nasednout za volant. Instruktor se chystal nasednout vedle ní.

V tomto okamžiku Jim udělal něco neuvěřitelně krátkozrakého. Stoupl si přímo za auto, zaparkované asi tři metry před cihlovou stěnou. Stát za autem je něco, co by člověk neměl pokud možno nikdy udělat, dokonce ani když za volantem sedí dobrý řidič. Tady ale šlo o špatného řidiče a všichni to věděli. A opravdu se ukázalo, že Jim jednal značně neprozíravě.

Maminka nastartovala, šlápla na plyn, a aniž to měla v úmyslu, zařadila rychlost.

Zpátečku.

Instruktor z toho vyšel se zlomenou rukou. Chudák Jim takové štěstí neměl. Zemřel o pár dní později na vnitřní zranění, která při nehodě utrpěl. Darwinova cena nenáleží pouze Jimovi, ale také jeho mamince, jejíž geny se nemohly Jimovým prostřednictvím přenášet do dalších generací.

Hod manželkou v Buenos Aires

Vítěz Darwinových cen z roku 1998

Únor 1998, Buenos Aires

Můžeme o tomto manželovi prohlásit, že zvítězil v hádce? Během temperamentní výměny názorů v dělnické čtvrti Boedo popadl pětadvacetiletý muž svoji dvacetiletou manželku a vyhodil ji z balkonu jejich bytu v osmém poschodí.

K jeho údivu se žena zamotala do elektrických drátů pod balkonem. Okamžitě se vrhl z balkonu za ní. O důvodech, které ho k tomu vedly, můžeme pouze spekulovat. Nechal se unést vztekem a chtěl akci dotáhnout do konce, nebo ho přepadly výčitky svědomí a snažil se manželku zachránit? Nedosáhl ani jednoho. Dráty minul, zřítil se na zem a zabil se.

Ženě se podařilo přelézt na nejbližší balkon a zachránila se.

Jak zachránit kuře

Vítěz soutěže za rok 1996

31. srpna 1995, Egypt

V jižním Egyptě, ve vesnici Nazlat Imara, asi 380 km jižně od Káhiry, se utopilo celkem šest lidí při pokusu zachránit kuře, které spadlo do studně. Osmnáctiletý farmář sestoupil do dvacet metrů hluboké studny jako první. Utopil se, zřejmě v důsledku spodního proudu, který ho stáhl dolů. Podle policie se za ním spustili jeho sestra a dva bratři, z nichž nikdo neuměl dobře plavat, a jeden po druhém se také utopili. Pak ke studni přispěchali na pomoc dva staří farmáři. Zřejmě je stáhl pod vodu stejný spodní proud. Teprve potom byla těla všech šesti ze studně vytažena.

Kuře bylo vyneseno také a celou příhodu přežilo.

Táta to ví nejlíp

13. března 1999, New Jersey

Začalo to jako scéna ze seriálu Klan Bradyových. V Dover Township žili společně Andrew, jeho snoubenka, jeho tři děti a její tři děti. Jednou mezi nimi propukla hádka o čokoládovou polevu na dort.

Andrew postrádal kelímek s polevou a obvinil svého desetiletého syna, že ji snědl. Rozpoutala se mezi nimi velice temperamentní výměna názorů. Andrew odtáhl chlapce do garáže, aby si promluvili v soukromí, a tady vzkypěly ještě silnější emoce. Pak muž udělal osudovou chybu.

Podal svému rozzlobenému synovi třinácticentimetrový kuchyňský nůž a vyzval ho, aby ho probodl, když ho tak nenávidí. Chlapec nůž nejprve odložil, ale Andrew mu ho znovu vtiskl do ruky. Rozrušený chlapec se nechal unést, vzal otce za slovo a bodl ho nožem do hrudi. Rána byla smrtelná a všechno se přihodilo tak rychle, že tomu nikdo nemohl zabránit.

V místním lékařském středisku prohlásili Andrewa za mrtvého. Jeho poslední slova zněla: „Věřili byste, že to ten kluk fakt udělá?“

Žák čtvrté třídy, obviněný ze zabití a nelegálního přechovávání zbraně, může jít až na tři roky do vězení. Žalobce E. David Millard se však vyjádřil, že chlapec patrně do vězení nepůjde, protože byl ke svému činu vyprovokován.

Darwinova cena, aneb 19 nejblbějších způsobů, jak zemřít

Darwinova cena se uděluje lidem, kteří se vlastní neopatrností nebo hloupostí připraví o život. Přestože jsou tedy její nositelé bez výjimky po smrti, cesty k získání cen jsou mnohdy úsměvné…

Devětatřicetiletý právník Garry demonstroval studentům práv pevnost okenních skel mrakodrapu, ve kterém sídlila jeho kancelář. Studenti se tak mohli přesvědčit, že skla příliš pevná asi nebudou, když ho Garry dokázal ramenem prorazit, vyletět ven a pádem ze čtyřiadvacátého patra se zabít.

Nemocniční pacient s vážnou chorobou plic dlel v kyslíkovém stanu a těšil se, jak si zahřeší. V ponožce měl totiž ulité dvě cigarety a zapalovač. Když osaměl, mohl si konečně zapálit. Škoda, že mu nikdo neřekl, jak silná výbušnina kyslík je. Možná mohl ještě žít…

Michael pozoroval přítele, který čistil své akvárium a při tom si stěžoval na jednu z ryb, která rychle roste a požírá ostatní. Furiant Michael ji s výkřikem „Tak jí provedeme to samé!“ vzal a strčil do úst. Stále živá třinácticentimetrová ryba mu ovšem uvízla v hrtanu a než přijela pomoc, Michael se udusil. Ocásek čouhající z jeho úst se ještě chvíli po tom mrskal…

Tygr zabil dva mladíky v kalkatské ZOO, kteří se ho pokoušeli na znamení nového roku ověnčit girlandou. Když mládenci přelezli překážky a dostali se do výběhu, šelma jim dvěma mocnými ranami tlapou srazila vazy a částečně je zkonzumovala.

Zaříkávač hadů na žádost obyvatel malého města odchytil krajtu, která se dostala do jednoho z domů. Když vítězoslavně ukazoval pytel s plazem, začali ho lidé hecovat, aby jim předvedl, jak se krajty chytají. Muž si na důkaz svého umu omotal krajtu kolem krku. Když ho začala škrtit, nenašel se nikdo, kdo by mu pomohl, a tak bídně zhynul.

A ještě jednou had: vyhlášený lovec Ali zajal poblíž Teheránu plaza tak, že ho přitiskl pažbou k zemi. Had se začal ovíjet kolem pušky tak intenzivně, že zmáčkl spoušť a prostřelil Alimu hlavu.

Tři paka v Americe chytili na golfovém hřišti sysla, odnesli ho do malé dřevěné boudy, zavřeli do bedýnky a nastříkali na něho tři spreje se zmrazovací látkou. Když sysel stále žil, přemýšleli, jak jinak ho zprovodit ze světa, k čemuž si zapálili cigaretu. Bouda plná výparů bouchla a přežil pouze sysel.

Jim měl matku, která už dávno přetáhla osmdesátku. Stále ale chtěla řídit auto. Jim ji tedy odvedl k přezkoušení. S instruktorem pak domlouval podrobnosti, přičemž si stoupl přímo za vůz. Matka, kterou před tím usadil za volant, si myslela, že má vyrazit a zařadila zpátečku. Přimáčkla synka ke zdi tak silně, že na místě vydechl naposledy.

Málokdo asi pochopí, proč se reverend Upton Down vydal s manželkou a dvěma dcerami do džungle v Nové Guinei, aby tamní domorodce obrátil na pravou víru. Než stačil vytáhnout z batohu bibli, vařila se těla celé rodiny v kotli s gulášem.

Wayne byl drobný zlodějíček, který porůznu kradl barevné kovy. Jednou narazil na měděnou trubku vyčuhující zpod omítky nějakého objektu. S radostným (a posledním v jeho životě) zavýsknutím popadl velké nůžky a přiložil je ke kabelu, ve kterém bylo napětí o síle 11 000 voltů.

První obětí nového milénia v Las Vegas byl jakýsi Tod. Ten při novoročních oslavách vyšplhal na lampu veřejného osvětlení, kde mával na procházející dav, dokud mu neuklouzla noha. Svůj pád se snažil odvrátit zachycením za elektrické kabely, ze kterých se stejně utrhl a spadl z deseti metrů na hlavu na betonový chodník…

Jistý Daniel byl propuštěn z hasičského sboru v Sequoyah. Jeho kamarádi se mu rozhodli pomoci tím, že zinscenují požár neobydleného domu, který „obětavě“ zlikviduje „náhodou“ kolem procházející Daniel. Plán zkrachoval na tom, že Daniel při rozlévání benzinu v domě uvízl. Když jeden z hasičů podle plánu zažehl požár, nezbylo Danielovi nic jiného, než uhořet…

Dva mladíci v Indonésii se rozhodli oslavit konec Ramadánu pořádným ohňostrojem. Nakoupili rachejtle, jejichž rozbušky připojili k baterii motocyklu. Ten pak nastartovali. Výbuch byl slyšet dva kilometry daleko a samozřejmě ani jeden z nich nepřežil.

O ruské ruletě snad ani nemá cenu se zmiňovat, některého z pitomců, kteří při ní zemřeli, zná snad každý z nás. Ovšem hrát ruskou ruletu s automatickou pistolí, kde šance přežít je nulová, to už je husarský kousek. Že, mladíku z Houstonu?

Na světě je spousta lidí, kteří si za žádnou cenu nenechají poradit a mají jen svůj rozum. Když vám doktor řekne, že nesmíte přijít do styku s otevřeným ohněm, protože jste namazáni hořlavinou, nejspíš ho dobře poslechnete. Šedesátiletý Brit Phillip měl ale víc rozumu než jeho lékař. Tedy alespoň si to myslel. Phillip se v nemocnici léčil z jakéhosi kožního onemocnění. Součástí kůry byly parafínové zábaly. Muž byl lékařem upozornět, že parafínový krém by se mohl vznítit a že by tedy rozhodně neměl kouřit. Jenže Phillip nemohl bez cigarety žít. Kouření v nemocnici není povoleno, ale když vás nikdo nevidí, můžete se tajně odebrat na požární schodiště. Přesně to udělal Phillip. Jakmile byl z dohledu zdravotníků, zapálil si své žvárko a labužnicky ho vychutnával. Věci se daly do pohybu až ve chvíli, kdy Phillip dokouřil, hodil vajgl na zem a přišlápl ho patou.

Parafínový krém už byl tou dobou pěkně vsáklý do jeho pyžama. Jakmile Phillipova pata došlápla na nedopalek, parafínové výpary z pyžama se vzňaly. Následovalo hořící peklo a nácvik kremace zaživa. Popáleniny prvního stupně pokryly takřka celé Phillipovo tělo. Navzdory okamžitě poskytnuté lékařské péči nastala smrt poměrně brzy.

I na Floridě se dějí pěkné věci. Jason a Sára jednou uviděli velký reklamní balón. Vznášel se nad městem a Jasona se Sárou nenapadlo nic lepšího, než stáhnout jej k zemi a vlézt dovnitř. Oba studovali na univerzitě, bohužel, informace o tom, že k dýchání je potřeba kyslík, se k nim nejspíš nedostala. Zemřeli zanedlouho poté, co do balónu vlezli a naštěstí to byla smrt velmi milosrdná a veselá. Jejich poslední slova zněla díky působení hélia na hlasivky jako řeč Šmoulů nebo Rychlé roty. Zároveň kvůli nedostatku kyslíku v krvi upadli brzy do bezvědomí, aniž by si pořádně uvědomili, co se děje. Obhájci eutanázie doporučují předávkování heliem k naprosto bezbolestnému ukončení života. „Přiznejme si to, Sára byla pěkná uličnice,“ řekla posléze její matka, „ale měla ráda legraci a to ji bohužel stálo život.“

Budiž mi víra plovákem!

Jeden 35letý pastor z Libreville, hlavního města Gabonu, tvrdil, že má-li člověk dostatečnou víru, může chodit po vodě jako Ježíš. Vydal se tedy do nedaleké zátoky, aby dokázal, že nebeské síly jej díky jeho víře udrží nad hladinou. Žel bohu, pastor uměl řečnit, leč neuměl plavat. Nemaje zázračných schopností Ježíše Krista ani magických dovedností Davida Copperfielda, tento zaslepený kněz za několik okamžiků skončil svoji pouť na tomto světě. V nebi, kam se jistě dostal, se teď může chlubit – možná nemá tak silnou víru, ale zato je nominován na Darwinovu cenu.

Hvězdné války jsou fenomén, mají na celém světe spousty fanoušků, kteří se převlékají za různé postavy z této ságy a používají nejrůznější napodobeniny přileb, zbraní a dalších rekvizit z filmu. Dva mladíci se také rozhodli, že si zahrají na Luka Skywalkera a Darth Vadera. Vyrobili si krásné světelné meče a to prosím pěkně ze zářivkových trubic. Trubice otevřeli, nalili do nich benzín, zapálili – a následná exploze si určitě v ničem nezadala s těmi krásnými efektními výbuchy, které vyráběl Lucasův trikový tým. Jeden z chrabrých bojovníků na místě zemřel, druhý s několika zraněními přežil, aby mohl dalším generacím vyprávět, jak stupidně si někdy takřka dospělí chlapci mohou hrát.

Bang, bang, Maxovo stříbrné kladívko…

První z dnešní potrhlých úmrtí se odehrálo v Brazílii, kde se jeden mladík rozhodl rozebrat pancéřovou pěst skutečně odbornou a šetrnou metodou – jezdil po ní autem tam a zase zpět. Když tato metoda nevedla k cíli, odnesl chlapec pancéřovku do dílny a začal do ní bušit perlíkem. Druhý pokus se podařil a pancéřovku se skutečně podařilo rozmontovat na velmi malé díly. Stejně tak se pancéřovce podařilo rozmontovat onoho mladíka, dílnu, ve které byla demontáž prováděna a jako bonus ještě šest aut, zaparkovaných poblíž.

„Zapoj to do elektriky!“

Jednadvacetiletý Vietnamec Nguyen popíjel se svými přáteli v jedné z Hanojských krčem, když tu vytáhl starý detonátor, který kdesi nalezl. Byl asi 6 cm dlouhý a koukaly z něj dva dráty. Protože byl starý a zrezivělý, Nguyen tvrdil, že už určitě nefunguje. Jeho přátele nesouhlasili. Aby svá slova dokázal, strčil si Nguyen detonátor do pusy a požádal své přátele, ať do oněch visících drátů pustí 220 voltů. Svůj omyl si nejspíš ani nestačil uvědomit. Jak stojí psáno v policejním hlášení, „exploze mu rozervala líce a rozdrtila všechny zuby. Cestou do nemocnice svým zraněním podlehl.“

Pořádně prošťouchnout komín…

Toho osudného dne se 55letý Chorvat Marko vydal do své dílny, aby si vyrobil náčiní k pořádnému vyčištění komína. Komín to byl vysoký a obyčejná kominická štětka neměla šanci ho vyčistit. Ale kdyby se na štětku přidělal řetěz a něčím se to celé zatížilo, to by mohlo fungovat. Jenže co použít jako závaží? Nakonec Marko našel dokonalý předmět, těžký ale malý. A dokonce kovový, takže nebude těžké přivařit ho k řetězu. A tak Marko nahodil svářečku a jal se přivařovat řetěz k onomu předmětu. Tušíte správně, milé děti, byl to ruční granát, po okraj napěchovaný výbušninami. Jakmile se jeho obal zahřál, granát explodoval. Z Marka toho moc nezbylo, úlomky z granátu prolétly skrz zdi dílny a poškodily i opodál parkující Mercedes. Jediné, co zůstalo netknuté, byl Markův nevyčištěný komín.

Slon byl na tahu

Možná si z hodin zoologie pamatujete, že slon je poměrně velké zvíře. A také poměrně silné zvíře. Tak silné, že na svých klech unese celý strom. Možná si taky – nejen z hodin zoologie – pamatujete, že zvířata se nemají dráždit, protože se pak mohou chovat nepředloženě. No a dráždit slona, to už vůbec není dobrý nápad. Bohužel, právě takový se zrodil v hlavě Thajce Prawata, když na ulici uviděl stádo ochočených slonů. Podal jednomu z nich stvol cukrové třtiny. Sloni mají pořád hlad, tak co by si nevzali. Jenže Prawat na poslední chvíli ucukl a stvol schoval za zády. A pak znovu. A znovu. A znovu. A smál se, až se za břicho popadal. To bylo také naposledy, co se mohl popadat za břicho a také naposledy, co měl břicho vcelku. Slona to už tak nějak přestalo bavit, švihnul svými mohutnými kly a Prawata na ně nabodl. Thajec zemřel při převozu do nemocnice. Na zemi po něm zbyl stvol cukrové třtiny, na kterém si slon konečně mohl v klidu pochutnat.

Zimbabwan Christian měl kukuřičné políčko. Ale lezli mu tam sloni. A když se vám takový slon projde po kukuřičném políčku, hádejte, kolik kukuřice asi tak sklidíte? Takže Christian musel vymyslet něco, co by dostalo slony z jeho pozemku. Naštěstí nedaleko bylo jedno staré minové pole. To už tak u hranic Zimbabwe s Mozambikem bývá. Christian se rozhodl vykutat pár min a zakopat je u svého pozemku. To slony naučí! Vykopal pět min, které byly zpola odkryty po nedávných deštích, a nesl si je domů. Bohužel, když s takovou minou všelijak hýbáte a ještě na ní pár měsíců prší, není zrovna z nejstabilnějších. A v Christianových rukou nevybuchla jen jedna. Dobrá zpráva pro milovníky zvířat: při této příhodě nebyl zabit ani zraněn ani jeden slon. Pro milovníky Christiana ovšem dobrou zprávu nemám.

Na tom bošileckým mostku

U Johannesburgu teče potok zvaný Braamfontein. Vlivem dlouhotrvajících bouří a dešťů se změnil v docela divokou řeku. Bylo pár minut po půlnoci, když policie zastavila 33letou Barbaru a doporučila jí dál nepokračovat v cestě, protože záplavy ohrožují nedaleký most. Jenže Barbara řídila BMW X3 OffRoad, vybavené xDrive pohonem všech čtyř kol. V brožurkách se dočetla, že její luxusní SUV s čalouněním Sensatec a s osmireproduktorovým audiosystémem má „takřka neomezenou pohyblivost“. A tak se Barbara milé policii vysmála a pokračovala vstříc mostu. xDrive pohon všech čtyř kol jí ovšem byl k ničemu, když jí záplavová vlna i s celým BMW X3 z mostu smetla. Její mrtvé tělo, dřepící na čalounění Sensatec, policie našla druhý den asi dva kilometry po proudu.

Správce jedné rakouské ubytovny byl velmi překvapen, když po ránu našel z okna jednoho bytu čouhat nohy. Přivolaná policie vešla do bytu a co zjistila – jeho obyvatel odešel z tohoto světa skutečně nevšedním způsobem. Vracel se v noci, notně posílen alkoholem i nějakými nelegálními drogami. Čertví proč se rozhodl vlézt do svého vlastního bytu kuchyňským okénkem. To mu dávalo jen velmi málo prostoru a když se muž prosoukal tak, že se hlavou dostal do dřezu, umístěného pod oknem, najednou se zasekl a nešlo to ani tam, ani zpět. Když sebou začal mrskat, aby se z této nepohodlné polohy dostal, nechtěně zavadil o pákovou baterii a začal si do dřezu napouštět horkou vodu. Když ho ráno našli utopeného, už se nebylo jak dozvědět, proč tu vodu urychleně nevypnul, nevytáhnul špunt ze dna nebo ještě lépe – proč vlastně nepoužil dveře, když měl v kapse klíče.

Dvacetiosmiletého Itala Fabia přestal bavit život na pštrosí farmě, patřící jeho rodině, a našel si novou právi jako řidič kamiónu. Ale jeho zájmy směřovaly mnohem výše, než jen k chovu pštrosů či brázdění silnic. Když tak jednou večer popíjel s přáteli, zavedl konverzaci na své nové hobby – vybavení pro špióny. Vytáhl běžně vypadající pero a vysvětlil, že jde ve skutečnosti o maskovanou pistol s jedním nábojem. Aby dodal svým slovům důraz, namířil si pero na hlavu a stiskl knoflík. Více nábojů v té pistoli ani nebylo třeba, i ten jeden napáchal ve Fabiově hlavě slušnou neplechu.

Angličané Kim a Paul opustili v noci jednu ze Sheffieldských hospůdek a hnedle si všimli, že jedna z lamp nesvítí, takže je část silnice neosvětlená. A protože už nedovedli udržet svoji touhu na uzdě (v případě Paula na uzdičce), rozhodli se dát svému chtíči průchod přímo na asfaltu uprostřed silnice. Svědci tvrdí, že dvojice ležela hned vedle středové čáry, líbala se a mazlila. Vzrušený pár byl varován, že sexuální poloha „na silnici“ nepatří zrovna k bezpečnému druhu sexu. A nebyl varován jen jednou, ale rovnou třikrát – kolemjedoucím autem, autobusem i chodcem, který dvojici doporučil najít si jiné místo, aby je někdo nepřejel. „V pohodě, kámo,“ zaznělo mu v odpověď mužovo volání a dívčí chichotání.

O chvíli později se ulicí řítil menší autobus. Uprostřed ulice viděl jeho řidič cosi, co vypadalo jako pytel odpadků. A tak ani nezabrzdil… Dostal pouze zákaz řízení na šest měsíců, zaměstnavatel pro něj na tu dobu našel jinou práci a příbuzní obětí tvrdí, že se na onoho řidiče rozhodně nemohou zlobit. Každopádně, pokud jste někdy hledali odpověď na otázku z jedné písně od Beatles „Why don“t we do it in the road?“, tak tato příhoda vám ji určitě dala.

Začalo to nenápadně. Brazilec Manoel měl na starost čištění cisteren, které převážely benzín. 35letý muž začal do cisterny napouštět vodu, což je standardní procedura, která zajistí, že se vrchním otvorem z cisterny vytlačí veškeré hořlavé výpary. Za hodinu se Manoel k cisterně vrátil a nakoukl otvorem dovnitř, jestli už je hladina dost vysoko. Jenže uvnitř cisterny je docela tma a Manoel nic neviděl. Asi už tušíte, jak si vzápětí poradil. Ano, máte pravdu, vsunul do cisterny ruku se zapalovačem a škrtnul. Těch pár vteřin, které mu zbývaly do konce života, si mohl připadat jako Ikaros – letěl vzduchem a křídla nikde. Dopadl poměrně ohořelý sto metrů od místa výbuchu.

Chorvatský masakr motorovou pilou

Tento příběh je velmi stručný. Jeden chorvatský mladík si chtěl trochu oživit silvestrovské veselí a vyrobit si nějaké hezké rachejtle a petardy. Moc toho ale neoživil, ba naopak, spíš umrtvil. Co myslíte, jak asi dopadne situace, kdy se upne granát do svěráku a pak se ho někdo pokusí rozříznout motorovou pilou, aby se dostal k uvnitř umístěným výbušným látkám?

Nestřílejte na dráty na zem nespadlé

Daniel a jeho kamarád se na své farmě v Pennsylvánii rozhodli, že si trochu zastřílejí. Ale místo myší, lahví nebo ptáčků si vybrali trochu odlišné cíle – izolátory na sloupech vysokého napětí. Tyto keramické či plastové věcičky mají mimo jiné i jednu zásadní roli – drží drát na onom sloupu. Ovšem když jich oba pánové pár sestřelili, dráty spadly na zem a začaly jiskřit. Daniel je člověk velmi pohotový. Bylo mu jasné, že by takto mohl snadno vzniknout požár. A tak rychle k drátům doběhl a zvedl je. A to bylo to poslední, co ve svém životě udělal.

Když Geralda stavěla coloradská policie za dopravní přestupek, rozhodl se, že než riskovat vězení, raději policistům uteče. Ano, uteče, nikoli ujede. Vyskočil z auta (mimochodem kradeného) a pustil se do svého smělého plánu: uštve policisty v divoké honičce. Po chvíli mu došlo, že policisté jsou ozbrojeni a nejspíš jej mají na mušce. Proto vytáhl pistoli a naslepo střílel přes rameno za sebe. Bohužel, Gerald je jedním z těch, kteří nedovedou dělat dvě věci najednou. Například utíkat a přitom jakžtakž mířit. V „divoké přestřelce“ tedy padly pouze čtyři výstřely, všechny vypálil Gerald a ten čtvrtý směřoval přímo do jeho hlavy – nutno říci, že nechtíc! . Honička se tak rázem změnila v efektní sebevraždu.

Ceny Stelly

Cena je pojmenována podle 81ti leté Stelly Liebeck, která se kdysi polila kávou a úspěšně za to nechala odsoudilt McDonalda. Tento případ inspiroval ke každoročnímu vyhodnocení nejkurioznějších a nejůspěšnějších soudních případů v USA:

Bohužel se do loňského hodnocení nedostala současná kampaň teenagerů, kteří teď houfně žalují McDonaldy, že ztloustli po jídle u nich.

5. místo (dělené)

Kathleen Robertsonová z Austinu, Texas, vysoudila $780,000 za zlomený kotník v nábytkářském obchodě, kde zakopla o pobíhajícího spratka. Majitelé obchodu byli rozsudkem dosti překvapeni, protože ten předmětný spratek byl syn paní Robertsonové.

5. místo (dělené)

19ti letý Carl Truman z Los Angeles, Kalifornie, získal $74,000 + léčebné výlohy, když mu jeho soused přejel ruku vozidlem Honda Accord. P. Truman si zřejmě nevšiml, že někdo sedí za volantem vozu, že kterého kradl poklice.

5. místo (dělené)

Terrence Dickson z Bristolu, Pennsylvanie, opouštěl přes garáž dům, který právě vykradl. Nepodařilo se mu ale otevřít dveře garáže, protože vypovědělo automatické otevírání. Zpátky do domu se taky vrátit nemohl, protože si zaklapl spojovací dveře z garáže do bytu. Domácí byli na dovolené a tak zůstal p. Dickson uvězněn v garáži 8 dní a přežil jen díky zásobě Pepsi a velkému pytli psích granulí. Od vlastníka domu pak vysoudil náhradu za duševní újmu ve výši $500,000.

4. místo

Jerry Williams z Little Rocku, Arkansas, získal 14,500 + úhradu nákladů léčení, když byl napaden sousedovým psem beaglem. Pes byl na řetězu na dvorku svého pána za plotem. Vysouzená náhrada byla tak nízká, protože porotě připadal ten pes poněkud vyprovokován, když p. Williams lezl přes plot na jejich dvorek a po psovi opakovaně pálil ze vzduchovky.

3. místo

Filadelfská restaurace musela zaplatit panu Amberu Carsonovi z Lancasteru, Pennsylvania, náhradu ve výši $113,500, když u nich uklouzl na rozlité limonádě a zlomil si kostrč. Limonáda se na podlahu dostala několik vteřin před incidentem, kdy ji p. Carson chrstl do obličete svému příteli během výměny názorů.

2. místo

Kara Waltonová z Claymontu, Dealaware, vysoudila na nočním klubu v sousedním městě náhradu za to, že při vylézání z okna záchodu spadla na zem a vyrazila si dva přední zuby. Stalo se to proto, že pí. Waltonová se pokušela utéct ze záchodu bez zaplacení poplatku $3.50. Získala náhradu $12,000+náklady na zubaře.

1. místo

Vítězem letošní soutěže byl p. Merv Grazinski z Oklahomy. Ten si koupil zcela nový obytný vůz Winnebago. Při cestě domů z fotbalového zápasu vjel na dálnici, nastavil automat na 130 km/hod, přelezl ze sedadla řidiče do obytné části a vařil si kávu. Nebylo pak divu, že vůz opustil dálnici, havaroval a převrátil se. P. Grazinski se pak soudil s výrobcem, že v návodu k obsluze vozidla nebylo výslovně uvedeno, že toto se nesmí. Porota mu přiřkla náhradu $1,750,000 plus zcela nový Winnebago Motor Home. Výrobce pak skutečně v tomto smyslu upravil návod k ovládání vozidla pro případ, že by se vyskytl ještě další úplný blbec a koupil si jejich vůz.

To je vše. Pokud jste to dokázali dočíst až sem, budu rád pokud svůj názor vyjádříte v komentářích. Třeba když řeknete, kolikrát jste si řekli: „To je ale blbec.“

Jan Václavík

Vystudoval jsem ČVUT FIT a pracuji v Productboard jako Software engineer. Kromě toho občas přednáším o programování, baví mě cestovat do neznámých krajin, lézt po horách a občas o tom píšu na tento blog. Na Twitteru mě najdete jako @janvaclavik.