Jak už bývá naším zvykem, zase jsme se vydali probádat kousek světa, kde jsme ještě nebyli. Původní plány na norský Nordkapp neklaply, tak jsme hledali nějakou alternativu. Další kandidát byl Fagaraš v Rumunsku, ale v Rumunsku jsem už byl dvakrát a chtěl jsem zkusit něco nového. Černá Hora byla tedy taková nouzovka, podobně jako minulý rok Slovinsko, ale byla to zase skvělá lowcost dovolená plná životních zážitků a poznání.
Když nad tím tak přemýšlím, tak stále zjišťuju, jak moc mě vlastně cestování baví. Člověk poznává odlišné kultury a zjišťuje jak moc dobře se ve skutečnosti má. Stále nám něco chybí, na něco nadáváme, ale můžeme jen děkovat našim předkům, že to všechno vybudovali.
V Černé Hoře a Srbsku vidíte často nouzi, kterou byste v jižní Evropě opravdu nečekali. Lidé jsou stále poznamenaní etnickou rivalitou mezi Srby, muslimy a ostatními. Nesnášenlivost mezi národy, které velmi dlouho žili vedle sebe zničeho nic vedla až k vypuknutí války. Její památky jsou velmi viditelné dodnes.
