Studium na ČVUT FIT očima absolventa

Po absolvování gymnázia jsem se rozhodoval kam půjdu na výšku. Úvahy o tom, že bych šel po střední škole pracovat vzaly za své hned poté, co jsem v 15 letech pracoval na brigádě u pasu a třídil sazenice kytek. Věděl jsem, že něco takového už nikdy dělat nechci a myšlenka jít místo toho na vysokou školu hned získala mnohem vyšší prioritu. Na gymnáziu jsem se začal více zabývat informatikou, konkrétně tvorbou webových stránek a při podávání přihlášek na VŠ přicházely v úvahu tři fakulty: Fakulta Elektrotechnická ČVUT (FEL), Fakulta Informačních Technologií ČVUT (FIT) a Fakulta Informatiky a Atatistiky VŠE (FIS). Nakonec jsem zvolil FIT, protože mě lákalo jít na fakultu jejímž primárním posláním je dělat čistou informatiku a ne elektrotechniku nebo statistiku. Moc jsem v tu chvíli nedbal toho, že FIT je mladá právě založená fakulta, která se bude pravděpodobně na prvních absolventech topit v porodních bolestech. Možná mě naopak spíše lákalo být u toho a vidět, co z té nové fakulty bude.

Bakalářské studium na ČVUT FIT

2009 – 2012

Obor: Web a Multimedia

Proto jsem tam v roce 2009 nastoupil na bakalářský program, kde jsem si o rok později vybral obor Web a multimedia. V tu dobu už jsem byl v tomto oboru relativně zkušený, protože jsem byl více než dva roky externě zaměstnaný. Kvalita bakalářského oboru na ČVUT FIT byla vysoká, i když to rozhodně neplatilo pro všechny předměty. Co se týče předmětů na bakalářském oboru „Web a multimedia“, byla kvalita značně pokulhávající. Nevyučovaly se zde žádné nové technologie a vypadalo to, že „Web a multimedia“ zahrnuje pouze výuku HTML 4.0, CSS 2, PHP a Javascriptu na úrovni základní školy. Webařská předměty jako takové byly dost nezajímavé především kvůli špatnému přístupu pedagogů. PHP zde učí Tomáš Kadlec, který je síťař a PHP považuje za nepoužitelný jazyk jež by nejraději nahradil Javou (trochu to možná přeháním, ale měl jsem z toho tento pocit). HTML, CSS a práci s grafikou zde vyučuje Lukáš Bařinka, který se primárně zase věnuje Linuxu a asi podle jeho přístupu nemá příliš rád studenty. Javascript, aneb jazyk, který v poslední době zaznamenává velký nárust je zde vyučován Pavlem Štěpánem, který je sice dostatečně znalý v oboru, ale jeho předměty jsou prakticky bez práce a tedy bez úrovně. Je škoda, že zde tyto důležité věci neučí lidé, kteří se těmto oborům opravdu věnují, baví je a nejsou pouze akademiky bez větší praxe. Toto však byl stav mezi léty 2009 až 2012 a nevím tedy, zda stále zůstává tento stav stejný. Mám trochu pocit, že obecně webové technologie jsou na bakaláři stále trochu na okraji zájmu, i když se jedná o velmi perspektivní odvětví.

Studium na FITu nebylo vůbec snadné a vyžadovalo mnoho práce během semestru. I když se říká, že studium na vysoké škole je během semestru bez práce a studenti se učí jen o zkouškovém, tak na FITu to rozhodně neplatí. Během semestru musejí studenti pracovat na úkolech prakticky do všech předmětů a zabírá to neuvěřitelné množství času. Tomu všemu vévodí Progtest, což je systém pro odevzdávání a kontrolu úloh – převážně pro C/C++. Při programování do progtestu je potřeba zkontrolovat a ošetřit všechny možné mezní hodnoty ale i třeba nehospodárnost při nakládání s pamětí.

Nejtěžší na bakalářském programu bylo mít trpělivost. Mnoho chytrých lidí v průběhu studia vypadlo jen proto, že je nebavilo pořád se něco učit nebo plnit úkoly. Nebylo to o tom, že by se vyučovanou látku nedokázali naučit. Pokud člověk ví, že je líný, myslím si, že na FIT vůbec nemá chodit. Pro takové lidi jsou zde jiné, mnohem snazší školy.

Bakalářské státnice na ČVUT FIT

Obhajoba diplomové práce je relativně snadná, ale státnice jsou problém. Na rozdíl od ostatních univerzit a fakult se na ně na FITu hodně dbá. Není to žádná formalita s přátelským popovídáním. Pokud zkoušející zjistí, že něco zásadního student neví, bez milosti ho vyhodí. Je to tedy i hodně o štěstí – dostat při zkoušce ty správné učitele a otázky. Jejich nároky se dost zásadně liší.

Na bakalářské státnice jsem se učil 3 týdny a bylo to málo. Stačil jsem se naučit jen asi polovinu látky. Ale naštěstí asi 10 dní před státnicemi se student dozví složení své komise a na jeho základě může určit prioritní předměty na které se má učit. Z původních cca 21 předmětů se pak může zredukovat množství na cca polovinu.

Kolik lidí vypadlo?

Na bakaláře v roce 2009 nastupovalo okolo 470 studentů. Hned po prvním roce nás zbyla zhruba polovina. Bakalářské státnice v řádném termínu pak absolvovalo asi 120 lidí. Nevím jak je tomu teď, když FIT bere ještě více studentů, ale myslím si, že odpad studentů může být procentuelně podobný.

Je lepší mít průmyslovku nebo gymnázium?

Mnoho lidí se při nástupu na ČVUT FIT bojí elektrotechniky. Já jsem se ji taky bál. Hlavně proto, že z gymnázia jsem o ní nevěděl prakticky nic ve srovnání s absolventy středních průmyslových škol.

Paradoxně ale si myslím, že jako student gymnázia jsem měl velkou výhodu proti absolventům průmyslovek. Na gymnáziu se totiž stejně jako na FITu klade větší důraz na matematiku než na elektrotechniku. A úroveň matematiky je podle vyprávění mých spolužáků na průmyslovkách dost tragická ve srovnání s gymnázii.

Ve společném základu předmětů je elektrotechnika na ČVUT FIT probírána relativně okrajově a učí ji navíc vynikající pedagogové – Martin Novotný a Hana Kubátová. Proto bych se ji při nástupu z gymnázia rozhodně nebál. Kupodivu mě díky těmto pedagogům bavila mnohem více než jsem očekával.

Musím umět programovat při nástupu na ČVUT FIT?

Určitě ne. Programování není žádná raketová věda a není problém se naučit programovat až na vysoké škole. Na ČVUT FIT se programování probírá od naprostých základů, ale je potřeba se tomu zodpovědně věnovat, protože tempo je neúprosné. Každou přednášku zde učitel vykládá novou látku a pokud jí student nerozumí, tak má smůlu. Není zde příliš času na vysvětlování a tak se ji student musí doučit sám. Pokud by to neudělal, tak mu dost možná začně ujíždět vlak na dalších přednáškách.

Co se týče středoškolských předmětů, které mi přijdou nejdůležitější při studiu na ČVUT FIT, vybral bych pouze matematiku a informatiku.

Dá se při studiu na ČVUT FIT pracovat?

Ano dá. Sice to zabere nějaký čas, ale myslím si, že studium informatiky je jedno z mála, kde lze pracovat v oboru už při studiu. Člověk se pak vyhne neužitečným špatně placeným brigádám a místo toho se může vzdělávat v odvětví, které se mu bude v budoucnu hodit.

Magisterské studium na ČVUT FIT

2012 – 2014

Obor: Webové inženýrství

Jeden veliký strašák a problém na FITu je povinný předmět Paralelní systémy a algoritmy (PAR). Kromě PARů zde není moc dalších předmětů, na kterých by se vyhazovalo (možná jen trochu statistika, které snad nikdo pořádně nerozumí). Mnoho lidí se ho bojí a mnoho bakalářů nejde na magisterský obor právě kvůli tomuto předmětu. Učí ho sám děkan Pavel Tvrdík a náročnost je opravdu abnormálně vysoká. Je to především kvůli obrovskému objemu učiva, které je potřeba nastudovat. Nicméně udělat se to dá a když do toho člověk pronikne, tak je to i docela zajímavé. Každopádně si myslím, že i přesto by tento předmět neměl být povinny pro všechny obory na této zbytečně vysoké úrovni. Obzvlášť to platí pro Webové inženýrství a Management, kde studenti nemají povinné ani předměty jako Efektivní algoritmy (EFA) nebo Grafy (GRA).

Webové inženýrství na FIT ČVUT

Na magisterské studium jsem se přihlásil na obor Webové inženýrství. Ve srovnání s jeho bakalářskou alternativou zde rapidně zlepšila úroveň. Je to dáno především tím, že základem všech webařských předmětů je zde Tomáš Vitvar. Má mnoho let praxe, vyučoval v zahraničí a aktivně se zapojuje do W3C. Zdatně mu také asistuje Jaroslav Kuchař. Na rozdíl od bakalářského studia se zde pak učí modernější technologie. Ať už to je třeba NodeJS, Web 2.0, sémantický web.

Diplomová práce

Obecně mi přijde, že závěrečné práce jsou jednou z nejlepších věcí na vysoké škole. Člověk má možnost zde pojmout realizaci nějakého projektu od začátku do konce. Na FITu se zde zpravidla tvoří analýza, návrh, implementace a testování nějaké aplikace.V informačním systému od Fakulty informačních technologií lze najít mnoho zajímavých témat nebo si navrhnout vlastní. Sám občas vymýšlím nějaká zajímavá zadání, takže pokud Vám chybí téma, dejte mi vědět.

Některé realizované závěrečné práce je možno najít zde.

Magisterské státnice na ČVUT FIT

Státnice na magisterském studiu jsou podobně složité jako na bakaláři. Jediná změna je v tom, že zde jsou pouze 4 předmětu ze společného základu (zase ale stojí za to) a zbytek jsou předměty oborové. Na magisterské státnice jsem se učil 4 týdny a stejně to bylo málo! Jen PARy jsem se učil týden a stejně jsem se necítil, že bych je celé uměl.

Uplatnění absolventů ČVUT FIT na trhu práce

Po dokončení studia jsem si udělal skoro půlroční prázdniny, během nichž jsem procestoval Nepál, Indii a Island. Poté jsem si našel novou práci v ve firmě Usertechnologies, s.r.o., kde dělám vývojáře hybridních mobilních aplikací. Ve srovnání s jinými obory je informatika velmi žádaná a není neobvyklé mít dvojnásobný plat než absolventi jiných oborů. Myslím, že absolventi FELu jsou na tom s uplatněním a úrovní výuky velmi podobně, byť si myslím, že do budoucna by měly jejich informatické obory spadat pod FIT (nemá smysl mít stejný obor na dvou fakultách téže školy).

Jan Václavík
Jan Václavík
Vystudoval jsem ČVUT FIT a pracuji pro HoppyGo jako mobilní vývojář. Kromě toho občas přednáším o programování, baví mě cestovat do neznámých krajin, lézt po horách a občas o tom píšu na tento blog. Na Twitteru mě najdete jako @janvaclavik.

Odeslat komentář